12 49.7721507164 15.6617248767 1 1 6000 1 http://ivaveda.eu 300

Umění života – Umění života je v první řadě život sám

Každý kdo zvládá žít život i ve chvíli, kdy je těžký, má moji velkou úctu a obdiv.

Není vůbec jednoduché prožívat život i v těch temnějších okamžicích, chce to pokoru, sílu a odhodlání se i za tyto chvilky postavit a prostě žít.

Ten kdo toto zvládne, získá dárek – více si užívá a vnímá ten krásný život, když se nic tak těžkého neděje, jako by opravdu žil a vnímal, až po těžko získané zkušenosti.

Pokud jsme bdělí a bdělost má blízko k moudrosti, radujeme se a prožíváme okamžiky života, aniž bychom čekali na životní zkoušku.

Radost ze života, která není podmíněna splněním našich očekávání, má blízko k té nevinné dětské a je velmi krásná.

 

Pamatuji si, jak jsem měla vnitřní požadavky, které jsem si dávala, a které určovaly za jakých okolností se mohu radovat a de facto pouze za těchto podmínek plně prožívat krásu života.

Jednou takovou podmínkou byla letní dovolená – bylo to v době, kdy jsme na ni neměli dostatek financí a já jsem se trošku utápěla v sebelítosti, že nám není dopřáno.

Tak jsem se v tom letním čase ploužila a nevnímala, že bydlíme v krásné přírodě, že jsme si to takto přáli a to i já, že trávíme podvečery procházkami, nebo jen tak sedíme venku a koukáme na hvězdy, které jsou u nás jasné a krásné.

To jak tyto denní letní zážitky v míru, lásce a blízkosti přírody jsou výjimečné, jsem si uvědomila až po jedné vynucené dovolené. Sice jsme byli u moře, v hotelu a dokonce letecky, ale chyběl tam ten zážitek toho míru a lásky a také obyčejné radosti. Mé očekávání se nesplnilo a o to větší mohlo být zklamání.

Vidím to okolo sebe, když se někdo na něco upne, na nějaký výsledek, nebo na možné vyřešení a jakoby nežije, protože prostě bude žít až se to, co si vysnil, nebo na čem tvrdě pracuje, splní. Jenže dosti často se naše očekávání nesplní a dochází ke zklamání a dokonce i rozhořčení, někdy i k pocitu křivdy a vzteku, co vše  tomu obětoval a ono nic.

 

Například když člověka navštíví nemoc, většinou je to revolta naší bytosti, které se něco nelíbí a ráda by žila jinak. Když se upneme pouze na výsledek – zdolání nemoci, ale neuvědomíme si, jaké poznání nám cesta za zlepšením zdravotního stavu přinesla, je to velká škoda a někdy tato „maličkost“ může znamenat, že se nemoc nestáhne.

Pokud nechceme neduh pouze přikrýt, ale jdeme cestou souladu, tak většinou dochází ke změně životního stylu, cítíme jiné energie, máme i jiný obzor a dosti často do našeho života přicházejí i jiní lidé a také jiný život. Ráda bych řekla krásnější.

Nemoc je příležitost k růstu, poznání nového a světě div se, k obyčejně prožívané radosti.

Proto můžeme slyšet, že tato zkušenost mnohým lidem pozitivně změnila život, že ho jinak vnímají a jinak žijí. Stalo se neuvěřitelné – těžká zkouška pomohla žít život a vnímat život.

 

Hodně z nás se bojí žít samostatný život, jsou nejistí, bojí se udělat chybu, ale chybou se  vnímavý člověk nejvíce naučí. Pokud se bojíme chybovat, můžeme se soustředit na pěstování bdělosti, což je soulad s naším srdcem a tělem. Bdělost a láska nás dovedou k prožívání života a radování se z něho, i když momentálně nemáme na růžích ustláno.

 

Život je cesta na které se učíme, radujeme, ale prožíváme i smutek. Pokud se nám podaří

zažít meditaci v životě, což je plné vnímání života, přímo vědomí té prožívané chvilky, máme k obyčejné radosti a lásce velmi blízko.

 

Zejména nyní v období nadcházejícího jara přeji nám všem jarní obrodu, kterou doprovází radost a lehkost bytí.

Předchozí příspěvek
Dobrý skutek

0 Komentář

Zanechat odpověď