Když jsem se zamýšlela nad povídáním, o které se chci podělit, tak mi přišel název, který vyjadřuje díky.

Poslední dny i noci byly pro mne energeticky náročnější. Člověk má pak i kvůli tomu tendenci přikládat větší význam událostem, které nepatří do kategorie „povznášejících zážitků“.

Neřekne si, že ten, kdo se na něho mračil, měl třeba špatný den, přemýšlí o tom déle nežli by měl, leckdy kvůli tomu i špatně spí.

Naladit se v těchto končících dnech na laskavou energii, která pomáhá, či léčí různé nepříjemné zážitky lze pomocí jemné inventury, která se i výborně hodí ke konci roku.

Já jsem si tedy po několika dnech, kdy jsem byla různě konfrontována se situacemi, které nebyly úplně příjemné dala otázku, za co a komu bych ráda na konci letošního roku poděkovala.

Najednou jsem byla v jiné energii, cítila klid, pohodu a vděčnost.

Za co a komu jsem tedy děkovala?

Nejprve to byla Matka příroda. V letošním roce mi více nežli v letech minulých poskytovala svoji láskyplnou náruč, uklidňovala mě ve chvílích zmatku, dodávala mi pocit svobody, když jsem se cítila omezená. Bez hubování léčila mé rány a dodávala mi energii a víru.

Děkovala jsem „Lidem dobré vůle“, tedy všem, kteří se snaží žít jak jen mohou nejlépe a i když občas sejdou ze správné cesty, tak se snaží na ni vrátit a nebojí se žít. V letošním roce mě někteří nezištně obdarovali našitými rouškami, které jsem v té době nevlastnila, nebo mě překvapili svoji slušností a ohleduplností. Udělali mi radost svým úsměvem, či pár slovy povzbuzení, či legrace, když jsem je v době, kdy jsme byli hodně zalezlí a postrádali společnost, náhodně potkala a leckdy ani neznala jejich jméno.

Opět neočekávaně jsem poděkovala technickým vymoženostem, já, která s nimi mám občas takovou starost. Bez nich bych několik měsíců nebyla v kontaktu se svými blízkými, nemohla dělat svou milovanou práci.

Poděkovala jsem i za šanci mít v tomto roce i jen pár seminářů, či přednášek. Byly komornější nežli v minulých letech ale energie, která je doprovázela byla hluboká, povznášející a pokud člověk chtěl, tak i krásná.

Mé poděkování se rozvíjelo dál a dál. Já zjistila, že toho je hodně za co mohu i v letošním roce děkovat a stále přidávám další a další díky. A že tato skutečnost by měla být v mé mysli na prvním místě, nikoliv bolístky a ústrky.

Tato léčebná metoda pro naši pošramocenou mysl nestojí nic víc, nežli náš čas a zamyšlení.

S láskyplným poděkováním a myšlenkou na jaro nejen v naší mysli – Iva.