V těchto krásných podzimních dnech mnozí zažíváme tíživý pocit, který nás odvádí od prožití okamžiku. Alespoň mě někdy překvapí, kolik mě to stojí sil, abych se odvrátila od destrukce, která pokud by trvala déle by zasáhla nejen moji mysl, ale i tělo.

Když se podvolím a nastoupím na destruktivní program mé pochybené mysli, tělo začne okamžitě reagovat. A velmi rychle přicházím o vitalitu, chuť a touhu jít dál.

V posledních dnech jsem zažila několik tlakových situací, nebyly až tak tíživé, ale bylo to náročnější. Někdy jako přímý účastník, někdy jako ten co jen přihlíží, ale nemůže odejít.

Pokud jsem byla nastavena na klid, mír a nebyla netečná, tak jsem zbytek emočního projevu v sobě nechala projít skrze mě. Někdy jen tak, někdy s pomocí přírody, někdy soustředění na dech a pomíjivost života.

Když se mi to podařilo, měla jsem radost z propuštění odpadu, který se s touto konfrontací ve mně projevil a mohl takto odejít. Jako bych si posvítila na špinavý kout a ten byl umyt a opět uveden do pořádku.

Klidné propouštění všeho nepotřebného v nás přeje Iva